Pro muže je tolik přirozené trávit čas podle sebe. „Jdu na fotbal, hokej, jdu si zaběhat, do hospody, za klukama, k počítači, nebo si lehnout“. Často se neohlížejí. Je jim jedno, co my na to. Jdou za tím, co chtějí. Zato my ženy jsme často lapeny v tom, co je potřeba. Co potřebují děti, manžel, domácnost? A kde jsme mezitím my? Kde je náš čas a kde naše potřeby? Rády se obětujeme pro rodinu, vztah.. Ale co se často děje? Nikdo to neocení a my začínáme být vyčerpané.
Vnímám, že je potřeba se občas podívat na věci tak, že všechno jednou skončí. Že nic není věčné a všechno, co máme, je vlastně hodně křehké. Práce, vztahy, manželství, život.. Ze dne na den může být konec. Vždycky, když si to uvědomím, dívám se na to, jak bych se cítila, když by náš vztah zítra skončil. Měla bych chuť vyčítat muži, že jsem toho pro něj hodně udělala? Že jsem se víc nevěnovala sobě? Pokaždé se znovu podívám na to, jak jsem spokojená a co potřebuji. Zjistila jsem, že co si nedám, to samo nepřijde. Tím samozřejmě myslím čas pro mě, vyživení sebe, odpočinek, věci, které dělám ráda. Dřív jsem jakoby čekala na „něco“, co přijde z venku. Nějaký pocit, který mě naplní a vyživí. Možná jsem čekala i na to, že mě lidi kolem udělají šťastnou. Dnes vím, že to, jestli budu šťastná, můžu ovlivnit hlavně já sama. Způsobem vnímání života, tím čemu se věnuji, čemu dávám pozornost, jak moc se uvolním a dokážu si věci užívat. A hlavně jestli vůbec dělám věci, které mě naplňují a dělají mi radost.
A tak postupně hledám a poznávám. Cvičím jógu, protože mi dodává klid a dělá dobře mému tělu. Tančím, protože v tanci se cítím opravdu na živu. Užívám si spontánnost, radost, živost, divokost, ale i křehkost a to všechno naplňuje můj pohár.
Jóga Ústí nad Labem
Kontakt
info @ misakorenova.cz
+420 737 124 468